Prokletí dokonalosti - 9. kapitola I/II

17. dubna 2013 v 19:26 | Livv |  Prokletí dokonalosti
Oléé :D
Končím s trápením a přidávám další PD. Tentokrát delší kapitola, druhá část se tu objeví v pátek ráno, muhehe :D ve čtvrtek odpoledne (buďte rádi, změnila jsem z dobré vůle :D)
Komentáře ocením. A tahle kapitolka... No jednoduše, je dlouhá, takže to by vás mohlo potěšit jako první. A za druhé, už se něco konečně začíná dít...



"A teď známá písnička od Shakiry!" ozvalo se tělocvičnou, patřící ke gymnáziu.
Darina uslyšela známé tóny písničky Waka waka a rozhodla se trochu vypustit soustředění, protože dokonce za pouhé tři lekce zumby se zrovna na tuhle písničku naučila sestavu nazpaměť.
Na mysl jí vyvstanuv myšlenka na sestru. Ta se rozhodla sejít se dneska s přáteli ze základní školy.
"Hlavně moc nepij. Prý jsou ty první tři měsíce…"
"Trimestr," upřesnila Pavlína její slova.
"Prý jsou při vývinu dítěte nejdůležitější, takže to nesmíš přehnat, jinak by se mu mohlo něco stát." Darin si od té doby, co zjistila, že její sestra je těhotná, vyhledala na internetu spoustu informací a připadala si teď jako chodící encyklopedie pro nastávající maminky. Stačilo by do ní teď napěchovat ještě nějaké informace a hlava by jí praskla ve švech nad těmi vědomostmi z jedné kategorie.
Pavlína se na její slova pousmála. "Nikdy jsem moc nepila. Aspoň ne tady." A pak odešla.
Darin se o ni začala trochu bát. Je to sice zvláštní, ale pochopitelné. Je jedno, jestli se bojí a stará mladší nebo starší sestra. Příslušník rodiny to je tak jako tak. A mamka nemůže Páje něco říct, když ani neví, že je v jiném stavu.
Zabolela ji "záda". Hrozný zvyk ty Velikonoce! Před pěti dny dostala od táty a od pár kamarádů ještě ze základní školy. Darek ale nepřišel a Darin nevěděla, jestli se má tomu radovat, nebo být rozesmutnělá.
"A změna! Konec rozcvičování!" zavolala instruktorka zumby a vytrhla tím Darin z jejích myšlenek. Změnila se hudba a změnily se kroky. Darin se musela zase vrátit na zem a soustředit se na hudbu a slova instruktorky, sympatické paní ve věku Pavlíny. A Darin se musela přemáhat, aby zase nezačala myslet na budoucí maminku - svou starší sestru.

"Dobře, těším se další týden. Naschle," rozdávala cvičitelka úsměvy na všechny strany. "A nezapomeňte. Jak jsem říkala, to veřejné vystoupení pro rodinné příslušníky, bude příští týden v sobotu. Pokud má někdo potíže s nějakými kroky, může ti zůstat."
Dámy odcházely do šaten, jen Darin zůstala v tělocvičně. Ještě nebyla sice pevně rozhodnutá, jestli se zúčastní, ale proč tu nebýt delší dobu? Proč by měla riskovat střet s někým, koho dnes její mamka doučuje? Kdyby to byl Darek, připadala by si divně. Proto zůstane raději tady.
Vytáhla z tašky přes rameno telefon a poslala taťkovi esemesku s textem "Prijdu pozdeji, hodina se protahla kvuli planovanemu vystoupeni. D"
Avšak proč ji píše, když ještě neví, jestli instruktorka pomůže?
Ta si všimla, že jediná Darin tu zůstala. Právě se chystala rozpustit si světle hnědé vlasy svázané ve falešném culíku.
"Nezvládáš něco?" zeptala se s milým úsměvem Dariny.
"No, já bych si to ráda procvičila, abych potom nebyla tak nejistá. Tak jestli byste to se mnou ještě několikrát přejelo, prosím." Doufala, že prosbu zformulovala dobře, ale viděla vše růžově.
"Samozřejmě, není problém. Ty jsi Darin, že ano?" zeptala se instruktorka a vydala se k CD přehrávači.
Darin nejprve přikývla, pak si uvědomila, že to nemohla slečna vidět, když k ní stojí záda a hledá správný disk s nahrávkami na vystoupení.
Vystoupení se vlastně mělo skládat z několika skladeb, na které byla přesně secvičena choreografie, většinou oficiální, která se tančí po celé republice, možná i světě. Na některé však byla originální, vymyšlené Darininou instruktorkou.
Darin uslyšela za okny šumění, které oznamovalo, že nastal déšť.
Kruci, jdu domů pěšky… uvědomila si. Bubnování však přerušila hudba.
"Tak to přejedeme celé?"
Darin přikývla a začala se soustředit. Teď bylo o důvod víc, proč tu zůstat.

Udýchaně, ale s dobrým pocitem, vyšla z tělocvičny. Venku přestalo pršet a vše Darin připadalo tak svěží. Zhluboka se nadechla a nasála čerstvost, což bylo zajímavé, uprostřed města cítit tolik přírodu. I když vlastně kousek od gymnázia a tělocvičny se nacházel malý parčík. Tohle byl ale úžasný svěží pocit.
Na obloze mezi mraky zasvítil zářivý měsíc. Shlížel na zem a lehce osvětlil Darin cestu. Nikdo venku v ulicích čerstvě po dešti nebyl.
Zafoukal svěží větřík a Darin zatoužila zapomenout na všechna trápení. Chtěla si představit, že má dokonalé tělo, jak chodí s někým, při hodně dobré vůli s Darkem. Jak nemusí nic před mamkou tajit. Že sestra nemá žádné tajemství s klukem, kterého zná pár měsíců. Tohle všechno by mohl vítr odvát někam pryč.
Kráčela vpřed s lehkým úsměvem na rtech. Pak však nastalo bezvětří. Poznala, že je vlastně venku dusno. Déšť pouze zakryl dusnou atmosféru. A najednou vše vypadalo jinak, než před několika vteřinami. Bez vánku to již nebylo tak dokonalé. Ucítila pach benzinu. Nechápala, odkud se linul. Pravděpodobně však u silnice nějakému autu vytekl z nádrže. A k tomu venku to dusno…
Začalo jí být vedro. Ten vítr ji osvěžoval, avšak teď, jak zmizel, do ní udeřila vlna horkosti a vydýchaného hustého vzduchu, který prozrazoval, že nejpozději zítra ráno propukne další pořádný slejvák, ne-li bouřka.
Darin se zastavila a sáhla do tašky pro láhev s vodou. Zhluboka se napila a do krku, který jí náhle vyprahl, začala stékat chladivá tekutina. Hned se jí začalo dýchat o něco lépe. Dostala hlad, ale vzápětí se napomenula, že se nemůže doma přecpat. Ona se však nikdy nepřecpala. Jen se najedla tak, jak jí bylo dovoleno. Což nikdy nebylo moc. Kdyby se přecpávala, vypadala by úplně jinak. Vždyť Darin vypadá jak úplně normální holka, která sice nemá míry profesionální modelky, ale každá dívka je krásná svým vlastním způsobem. A ne každý kluk "letí" na ty vyzábliny. To si však Darin neuvědomovala. Čím hubenější, tím to bude lepší. Když své vysněné postavy nikdy nedosáhne, tak ať aspoň není tlustá. Kdyby alespoň ty prsa byly větší a o něco málo lepší. To by se ale dalo možná dosáhnout posilováním. Jenže Darin má problém. Její knihomolství ji trochu víc odpoutává od případného cvičení. Zato jíst a číst se dá skvěle.
Zatřásla hlavou. Bude pršet a ona si ještě teď bude kazit náladu tímhle. Ale je to přece důležité. Vždyť…
Zvedla hlavu k nebi a zadívala se na měsíc. Stále bylo to divné bezvětří. Doufala, že déšť se nespustí předtím, než se stihne vrátit domů.
Do toho ticha rušeného jen strašně vzdáleným hukotem aut, se ozvalo psí zavytí.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 17. dubna 2013 v 19:50 | Reagovat

Hm... To byla zvláštní kapitolka. Ano, na tvé poměry byla opravdu dlouhá, já ji však přečetla velice rychle. :D Druhá část... už aby tu byla. Ale aspoň už v pátek, a ne za týden. :DD

2 Livv Livv | Web | 17. dubna 2013 v 20:04 | Reagovat

[1]: Musím se sama sebe zastat :D Je to zatím první část, upoutávka. A dlouhá, celkově bude nejdelší, jakou jsem zatím napsala :D
Z dobré vůle tu bude nakonec už zítra ;) :D

3 Clarush* Clarush* | Web | 18. dubna 2013 v 6:05 | Reagovat

Super! Tak to se těším na tu druhou část :)

4 mili mili | Web | 18. dubna 2013 v 7:31 | Reagovat

Pani super uz aby byla druha cast!!.

5 Ewiline Ewiline | Web | 19. dubna 2013 v 15:37 | Reagovat

Konečně!! Nádech tajemnna... - ten tam byl celou dobu .D ale tady je víc "cítit" :D
Teď du na další!! :D

6 Erin Erin | Web | 21. dubna 2013 v 11:43 | Reagovat

Pf, ještě že mám jednu kapitolu před sebou. Nechtěla bych čekat, když je to takhle ukončené. Tak, že by si člověk začal okusovat nehty, jak je to napínavé.

7 Juju Juju | 29. dubna 2013 v 16:05 | Reagovat

Ojívku, začínáš mě děsit :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama