Prokletí dokonalosti - 6. kapitola

24. března 2013 v 16:24 | Livv |  Prokletí dokonalosti
Zdravíčko :)
Tak po několika masážích mě konečně přestal bolet krk, tak se mi i povedlo dopsat další kapitolu. ;) Kapitolka je delší než minulá, avšak kratší, než dle mých představ :D
Užijte si ji a prosím o komenty :)


"Odneseš tohle, Darin, k popelnicím?" podávala mamka Darin hromadu knih, která je stihla jen tak tak chytit. Většina kousků byla již doopravdy archivních, proto je vyhazují. Respektive proto je odnáší ke kontejnerům, kde si je buď někdo vezme, nebo je vyhodí.
"Opravdu všechny?" zeptala se Darin a se smutkem v očích se na knížky podívala. Knížku s názvem Kluci, holky a Stodůlky několikrát četla, ale v novějším vydání. Přesto jí bylo líto se staršího vydání zbavit jen proto, že mají nové.
"Vždyť to nikdy nikdo nečet!" protočila mamka oči.
"Nesouhlasím," prohodil táta, který se právě snažil vyřešit vrzání postele, na které bude za pár dní spát Darinina sestra.
Mamka nad jeho poznámkou jen mávla rukou a začala Darin přidávat do náruče další a další antikvariátní kousky.
"Stejně to nevyhazuju. Každý si to může vzít," bránila se. A Darin, která sotva tu váhu knih unesla a sotva přes ně viděla, tolik jich bylo, mlčky začala pomalu sešlapávat schody do hlavního patra a ven před jejich zahradu. Položila, spíše ale vypadlou z náručí hromadu knih vedle kontejnerů a zadívala se smutně na papírové kamarádky. Musela však uznat, že již opravdu byly staré a některé vyšly v novém vydání, jako již zmíněná knížka Kluci, holky a Stodůlky nebo třeba polorozpadlé Děti z Bullerbynu.
Když se však vracela zpět na zahradu a do domu, všimla si hřbetu úzké, šedé a hodně staré knihy, kde bylo pár pozlacených písmen: ý cké t ti atý ne r. Zbytek byl nečitelný. Darin tento nápis ale zaujal, pak se ale z domu ozvalo hlasité volání, tak se vrátila.
Zvonil telefon. Zvedla ho a ohlásila se. Po chvíli poslouchání se jí rozzářily oči. Zavěsila a rozběhla se po schodech k rodičům.
"Kdo to byl?" zeptal se táta, tatím co důkladně prohlížel spodek postele, aby se náhodou nepropadla.
"Pošta. Přišla mi ta knížka. Mám vzít s sebou tu smlouvu."
Mamka se podívala na nástěnné hodiny. Bylo půl páté.
"Tak jdi. Smlouva je u počítače, nebo jsem ji tam aspoň předevčírem viděla," řekla a dosedla na postel, která vydala odporný vrzavý zvuk.

Okamžitě, jak Darin dostala doporučený balíček do ruky, roztrhla nedočkavě papír a do rukou jí vpadla lákavě vypadající fantasy knížka. Byla ráda, že se tenhle obchod povedl a knížka je konečně v jejích rukou.
Rozloučila se a vyšla z budovy pošty ven. Papír, který strhla z knížky, strčila do tašky a znova si přečetla anotaci na zadní straně. Cestu z pošty domů znala skoro nazpaměť, proto jí nedělalo potíže jít a číst najednou. Zastavila se až u vrátek na zahradu. Chtěla vejít, ale pak si vzpomněla na zajímavou knížku, kterou nesla k popelnicím. Pozvedla obočí a zamířila nalevo, kde se nacházely kontejnery. Čím víc se blížila, rozeznávala, že hromada knížek je mnohem menší.
Alespoň budou mít nějaký užitek, upozornila se, když ji píchlo u srdce, že tam všechny knížky nezůstaly napořád. Doma by se jenom válely a byly by k ničemu.
Když došla přesně ke kontejnerům, posmutněla. Knížka byla pryč. Otočila se, že se vydá domů, když však za kontejnerem spatřila šedou vazbu. Natáhla se pro knihu a pousmála se. Strčila ji do tašky a pak se vrátila do domu. Tam ji teprve prozkoumá.

"Mami?"
"Ano, Darin?" Mamka se usmála a podívala se na dceru. "Máš tu knihu?"
Darin pozvedla knihu s démonkou na obálce a oplatila jí úsměv. Pak zvážněla.
"Můžu si jít číst? Nebo mě tu ještě budete potřebovat?"
Mamka se rozhlédla po podkroví a podívala se zpět na Darin.
"Ještě přines vysavač. Pak můžeš."
Darin protočila oči. Chtěla co nejdříve zjistit, co obsahuje knížka z jejich podkroví. Ještě se do ní nepodívala, ani důkladně neprozkoumala obálku, která však bude pravděpodobně jen šedá, možná s názvem. V hlavě jí pořád ta písmena blikala a snažila se představit si, jak zní celý název. Nic ji nenapadalo. A to tajemství ji přitahovalo. Hodně.
Vrátila se myšlenkami zpět na zem a podívala se na mamku, která si ji měřila.
Darin pokývala hlavou a seběhla schody dolů. Po chvíli se vrátila s vysavačem a mlčky začala luxovat. Byla znova uvězněná ve své hlavě.
Za několik minut si uvědomila, že luxuje už čistou místnost. Vypnula vysavač a zase ho snesla dolů. Rychle ho uklidila a zaplula do svého pokoje.
Natáhla se pro tašku a vyndala z ní papír z knížky z knihkupectví a pak samotný "skvost" z jejich půdičky.
Posadila se na postel a opřela se o zeď. Zastrčila si pramen hnědých vlasů za ucho a začala si prohlížet knihu.
Bylo na ní vidět, že už má několik let za sebou. Šedivý přebal, vypadající jako z kůže, byl na omak drsný. Uchytila se na něm i zrnka prachu, takže po chvíli přejíždění po knize měly Darininy prsty černé špičky.
Otevřela ji a dýchla na ni stará atmosféra. Přivřela oči a zadívala se na zažloutlou první stránku.
"Mýtické bytosti," mumlala si polohlasně a otočila na další stránku. Čekala, že se tam objeví třeba rok vydání, který by ji celkem zajímal, knížka vypadala staře. A hlavně jí vrtalo hlavou, jak se na jejich půdičce ocitla.
Zakručelo jí v břiše. Odfrkla si.
"Proč máš pořád hlad?" zeptala se sama sebe a podívala se zpět na stránky v knížce. Opatrně je otáčela a snažila se knihu nijak neponičit a zároveň hledala informaci, která by určila stáří textů.
Na jedné ze stránek uviděla otisk lidské nohy a hned vedle psí, která byla skoro tak stejně velká. Jen zběžně knížkou listovala, pak zjistila, že na konci chybí několik stránek. A na poslední je ručně napsaný stručný obsah.
Byla trochu zklamaná, čekala od zajímavě vypadajícího starého skvostu mnohem víc.
Znova projela rychle stránky, vlastně tak rychle, jak to šlo, aby je neponičila. A pod obsahem si všimla velmi drobným písmem napsaného jména. Pokud to tedy jméno vůbec bylo, avšak konečná přípona "ová" typická pro český kraj napovídala, že pravděpodobně to je jméno a dokonce dívčí. Tohle je jedna z mála výhod téhle přípony, že se na první pohled pozná, jestli vlastník tohoto jména je muž či žena. Ale sama Darin by své příjmení ráda viděla bez přípony. Chtěla by se podepisovat jenom Darina Lemon. Nebo ještě lépe, jen Darin Lemon.
Odtrhla oči od popsané stránky a knížku zavřela. Došla ke knihovničce v pokoji a vyndala několik svých knížek. Úplně dozadu, aby ji nikdo jen tak náhodou nenašel, zastrčila půdní knihu a před ní vrátila na své místo fantasy knížky od Tolkiena. Pak se otočila a v tu chvíli, kdy sahala po démonické nové odměně za olympiádu, jí zakručelo hodně nahlas v břiše. Chytila se za něj a zanadávala. Když hubne, tak hubne. A když drží dietu, tak nic nejí. Před prací v podkroví měla rýžové chlebíčky, to však jejímu organismu asi nestačilo.
"Hubneš!" napomenula své tělo, které se chovalo jako malé dítě, které chce svou oblíbenou hračku, avšak není schopné se smířit s tím, že ji nedostane.
Na chodbě se ozval šramot. "Darin, mám takový pocit, že chodbu by taky nebyl špatný nápad vyluxovat."
Darin zavřela oči a hupsla na postel s knížkou za olympiádu v ruce. Teď si bude číst. A nic "neslyšela". Žádné volání, prostě nic. A opravdu, za chvíli se jí povedlo se do knížky zakousnout jako kůň do udidla a rozhodla se ji za žádnou cenu nepustit.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 24. března 2013 v 18:57 | Reagovat

Taky nerada vyhazuji věci a už vůbec nedokážu prodat/zbavit se knih. I když už tam jen leží a sedá na ně prach. :D
Myslím, že ta knížka je takový zvrat. Nebo třeba ne, co já vím?
Z toho nadpisu knihy jsem rozluštila jen Mýtické bytosti, jak již Darin zjistila. Pořád mi však vrtá hlavou, co je ta knížka zač?

2 Livv Livv | Web | 24. března 2013 v 21:20 | Reagovat

Scrip, mám takovej pocit, že tady má někdo dobré myšlení... :D

3 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 25. března 2013 v 15:02 | Reagovat

[2]: Pokud tím myslíš mě, tak seš jedna z mála. Ostatní mé nazývají bláznem, který utekl z knihovny. xD

4 Jane Jane | Web | 25. března 2013 v 20:07 | Reagovat

Krásná kapitolka, nemám co vytknout!
Píšeš moc pěkně :)

5 Juju Juju | 25. března 2013 v 20:08 | Reagovat

Hůů! Už se začíná něco dít :D Dost mě zajímá, co bude s tou knížkou :))

6 Clarush* Clarush* | Web | 26. března 2013 v 10:44 | Reagovat

Dopsala jsem konečně Bloody Madness je to na blogu jestli máš zájem :D

7 Coco Coco | Web | 27. března 2013 v 17:26 | Reagovat

Skvělý díl! :)

8 Ewiline Ewiline | Web | 28. března 2013 v 9:17 | Reagovat

Taky nemám co dodat - konečně se začíná něco dít!!! UÁÁ :D Moc hezká kapítola .D

9 Livv Livv | Web | 31. března 2013 v 12:56 | Reagovat

Díky všem :)

10 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 13. dubna 2013 v 13:32 | Reagovat

Mám stejný problém s vyhazováním starých knížek. A stejný problém slyšet cokoli, co by mě mělo odtrhnout od nové poutavé četby :DDD
Takže se něco začíná dít... těším se, jak se to vyvine. :)
Pěkná kapitolka :)

11 Erin Erin | Web | 21. dubna 2013 v 11:11 | Reagovat

Jej, vidím sebe, když si přinesu nějaký nový úlovek z knihkupectví :3
Já staré knihy nevyhazuju. Důvod, proč jich mám plnou skříň a postupně je čtu. A když už, tak je odnáším buď do školní knihovky, nebo je dám tátovi a ten je odnese na dětské oddělené do nemocnice :)
Jinak další skvělá kapitola. Z toho, co píšeš mám pocit, že si to psaní užíváš, dáváš do toho ohromný kus sebe. A tím to má pro mě neuvěřitelné kouzlo. Je to bezvadný!

12 NikaRoovy NikaRoovy | Web | 29. června 2013 v 12:37 | Reagovat

Já vím, nebyla jsem tu tři sta let ale času je děsně málo... :\
No, alespon že sem se k tomu dostala. :-) Taky mě štve to ová, bez toho bych se jmenovala radějc. No jde o to, jaké má člověk příjmení... Huh, na tu knihu z půdy jsem dost zvědavá. Taky bych mohla prohrabat ty plné krabice knih co má teta na půdě :D Často též dělávám že "neslyším."
Rozvíjí se to zajímavě, snad si udělám na další kapitolu čas dřív než teď. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama