Prokletí dokonalosti - 3. kapitola I/II

5. března 2013 v 13:57 | Livv |  Prokletí dokonalosti
Ahoj :)
Přikládám první část 3. kapitoly Prokletí dokonalosti. Stále je ještě pohodová, nic přímo zásadního se neděje. ;) Ten pořádný děj odhaduju na šestou kapitolu, takže se budu snažit rychle psát, jinak mě zase někdo málem sežere :D
Takže si užijte první část, druhá se objeví někdy zítra krátce po poledni. Věnováno jednoduše všem, co čtou :D


"Nazdar!" pozdravila před školou Darinu vesele její kamarádka Karolína. "Tak jak se včera dařilo, ani jsi mi nenapsala, jestli jsi uspěla nebo jsi byla na krásném posledním místě," zachichotala se.
Darin zavrtěla hlavou a pousmála se. "Poslední místo ne."
"Chm," zamyslela se Karolína a vykročila do školních šaten. "Tak předposlední?" uculila se.
Karolína patří mezi ty lidi, co jsou skoro za každé situace veselí. Legrace sem, legrace tam. Úsměv tady, úsměv za rohem. Vážnost utekla dírou ve stropě, stejně jako Faust v čertově náruči. Občas se však Karolíně stane, že zapomene na vážnost, na zodpovědnost. A je malér. Velký malér.
"Taky ne. Třetí," zastrčila si Darin pramen vlasů za ucho. Chtěla se vidět v zrcadle, jestli vypadá normálně nebo ještě hůř. Došla ke skříňce a zasunula klíček do zámku. Ozvalo se cvak a do skřínky byl přístup.
"Páni!" pískla Karolína. "To tě ta ájina tak baví nebo jsi donucena se učit a jen tak bezvýznamně zírat na slova, ještě ke všemu v cizím jazyce?"
Darin se začala přehrabovat v malé skříňce, která se však ve chvíli, kdy se v ní něco hledá, stává záhadně nekonečnou. Vytáhla jednu pantofli a snažila se vyprostit zpod haldy papírů druhou.
"Sama nevím. Každopádně brejlit na slova není až tak špatné," prohlásila dotčeně, hned se jí však nálada zlepšila, když si vzpomněla na knížku, co jí za dva týdny přijde. "Máme dneska tělák?" prohodila jen tak mimochodem, když jí na palec u nohy sletěla igelitka s převlečením a teniskami do haly.
Karolína přikývla a taky si vzala tašku s tělocvikem. Obě dívky pak došly do své třídy a počkaly na příchod učitele na chemii. Jakmile ten vstoupil do dveří s úsměvem od ucha k uchu, všem žákům jejich úsměv pohasl. Položil na druhou lavici prázdné papíry a ukázal na službu, aby je rozdala.
"Sundejte si všechno z lavic, a když říkám všechno, myslím tím všechno, slečno Lemonová" zpražil postarší baculatější učitel Darinu pohledem, když sesunula na zem pouze učebnici a sešit si nechala na lavici doufajíc, že bude moct při písemce zalistovat na chytrých stránkách. Sevřela naštvaně víčka k sobě a neochotně sešit položila na zem vedle učebnice. Minulou písemku jim ještě povolil mít všechno na lavici, ale kvůli jedněm klukům, které profesor načapal, je nyní museli dát dolů. Všichni ale pevně doufali, že brzy na to zapomene a sešity se mohou vrátit na místo na lavici v další čas, kdy budou konečně použity ke svému účelu.
"Doufám, že jste včera všichni dávali pozor, napíšeme si na krátkou písemku na včerejší látku."
Darin zalapala po dechu. "Já tu včera nebyla," pošeptala Karolíně do ucha, když jí na lavici přistál prázdný papír.
"Mě to říkej," uchichtla se Karol. "Copak si myslíš, že to umím i já?"
Darin protočila oči a zvedla ruku. Avšak pan učitel začala diktovat zadání a Darininy míhající se ruky si snad ani nevšimnul.
"Pane učiteli?"
"Myslím si, slečno Lemonová, že byste měla psát a nevyrušovat během diktování zadání. Neznalost testu nikoho neomlouvá."
Darin se ale nevzdala. "Pane učiteli, já tu na včerejší látku nebyla."
Otočil se přesně na ni a zpražil ji znova pohledem. "Hodláte dále vykřikovat? Nezajímá mě, že jste včera simulovala a zůstala doma. Zajímá mě, co bude napsáno na papíře." Došel ke třídnici a zadíval se na včerejší docházku. "A navíc nejste zapsaná, takže výmluvy neplatí."
Karolína se na Darin soucitně podívala.
"Pane učiteli, ona byla včera na olympiádě z angličtiny."
"Ptal se vás někdo na váš názor, slečno Svobodová?"
Karolína se znova uchichtla. Dostávalo ji oslovení slečno a příjmení za tímto slůvkem. Zato profesorovi to vtipné nepřipadalo. Ani trochu. Tázavě pozvedl obočí a vražedně prohlásil: "Je tu snad něco vtipného?"
Karolína přemáhala koutky vyjet úplně nahoru a drcla do Darin loktem. Ta se ale nechtěla dál hádat. Už se smířila se špatnou budoucí známkou a chopila se tužky. Napsala na papír své jméno a otočila se na holku za ní, aby zjistila zadání, které neznala. Holka si okamžitě zakryla odpovědi a Darin zakoulela očima. Zadání si ale zapamatovala a tak se snažila v hlavě najít nějakou odpověď, která jí k otázce aspoň trochu seděla. Karolína vedle ní se úporně snažila nerozesmát se. Nechápala jsem proč, pak se však začali smát i další žáci. No, spíš začali dusit smích, který se dral na povrch jako horká láva z aktivních sopek. Po chvíli pochopila proč.
Mezitím, co se učitel díval na Darin a Karolínu, na slečny Lemonovou a Svobodovou, nakreslil kluk sedící v první lavici na tabuli jeho podobiznu. Všichni ze třídy ji dobře znali, na první pohled poznali, kdo to je. Profesor však díkybohu ne. Nyní kluk rychle tabuli zabouchnul, takže obrázek odhalí až ve chvíli, kdy otevře tabuli a bude chtít napsat poznámky.
"Klid!" zahřměl učitelův hlas a třída se pomalu zklidnila. Uchopil na stole křídu a vydal se k tabuli. "Právě teď uvidíme, jak zvládnete rovnice vzniku, které jste začali už v osmé třídě."
A třídou otřáslo zaskuhrání. Darin se však trochu ulevilo. U rovnic měla šanci si známku zlepšit. A u té nové látky, něco tam měla napsaná Pavla, holka za ní a Karol snad taky nějakou čárku napíše. Poté taky existujou "papírové koule" - chytřejší posílají odpovědi po třídě. Avšak mezi ty chytřejší patřila Darin a ta teď v tuhle chvíli nevypadala, že by měla vědomostí na rozdávání. Což byl průšvih. Teď mohla spoléhat jen na to, že bude umět určit ty rovnice.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 detimesice detimesice | Web | 5. března 2013 v 14:12 | Reagovat

Prvni :-):-)
Je to super dalsi!!

2 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 5. března 2013 v 14:13 | Reagovat

Trošku jsem na konci nepochopila to "jsme". Ale to neřeš. To já vždycky [čti: zřídka] řeknu/napíšu co si myslím.
Ten kluk má teda odvahu, když nakreslí na tabuli učitelovu podobiznu. A chudák učitel si toho ani nevšimne. xD
Nemůžu se dočkat toho zvratu. To si piš, že se někomu něco stane, pokud rychle nepřidáš kapitolu. ;D

3 Livv Livv | Web | 5. března 2013 v 14:56 | Reagovat

Scrip - Chybička se vloudila, jsem myslela asi na něco jiného :D Hned opravím :D

4 Juju Juju | 5. března 2013 v 15:05 | Reagovat

Ňuf!! :D :))

5 Ewiline Ewiline | Web | 6. března 2013 v 19:19 | Reagovat

Jako vždy... Nebudu kamenovat, páč se tu objevila další část :D omluvte mne - du číst!! :D

6 NikaRoovy NikaRoovy | E-mail | Web | 4. dubna 2013 v 19:13 | Reagovat

Ten jejich učitel teda vůbec není zrovna dvakrát příjemný! :D No, chemie, chemie, nikdy  mě nebavila a nebaví. Ne že bych Karolínu neměla ráda, ale taky se mi nějak nezaryla do srdce. Znám z osobního života holky jako ona.
Kapitola se mi moc líbila, těším se, až se objeví nějaký ten zvrat. No jen si dej pozor, občas jsi skočila ze třetí osoby na první. ;-) Uvidím, jestli si dneska ještě najdu čas na další část.
Mimo to, mám hotový ten banner, hezky jsem si ho dala do dolního boxu, ne že bych byla nějaký extra skvělý grafik. :D Jestli chceš, můžeš ho však sama nějak využít. :-) http://nd06.jxs.cz/565/344/a69fe4d79d_92355863_o2.jpg

A děkuji za komentář k LPK, snad se ti bude příběh líbit. :-)

7 Abbey Abbey | 1. května 2013 v 20:23 | Reagovat

Teda úplně mi z toho jezdí mráz po zádech. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama