Prokletí dokonalosti - 2. kapitola

1. března 2013 v 20:43 | Livv |  Prokletí dokonalosti
Ahoj :)
Tak za prvé: Poděkujte Juju, chtěla jsem sem kapitolu dát v sobotu nebo až v neděli, někdy odpoledne :D
Za druhé: Věnováno všem, co to čtou. :) Jmenovitě tedy Brude, Scrip, Ewiline a Lucienne. A samozřejmě Juju :D
A za třetí: Ať se líbí, prosím o názory. A ted už tedy, čtení zdar! (nazdar! :D)


"Dobrá práce," usmála se na Darin učitelka na angličtinu. Darin si právě prohlížela diplom, který obdržela za třetí místo v kraji a poukázku na knihu.
Zvedla od papírů pohled a podívala se na učitelku. "Myslíte, že bych stihla dojít sem do knihkupectví si vybrat rovnou knížku?" zeptala se. Nevěděla přesně, dokdy platí ta poukázka, proto by nejraději si šla knížku vybrat okamžitě.
Učitelka se podívala na hodinky a pokývala hlavou. "Půjdu s tebou, ať tu nemusíš běhat sama."
Darin kývla hlavou a položila diplom na skříňku, kam se ukládaly boty. Našla svoje tenisky a začala se do nich nazouvat. Ustoupila na stranu, aby mohla i paní učitelka vyndat své boty a samozřejmě i další soutěžící v jazykové olympiádě. Vzala pod rameno bundu, do jedné ruky tašku přes rameno a do druhé ocenění a zaslouženou odměnu. Začala se tlačit ven skrze lidská těla, až nakonec vypadla ven z budovy na chodník. Zakopla přitom o celkem vysoký práh, a tak doslova vyletěla. Z ruky jí utekl diplom a vítr si s ním chvíli pohrával. Darin se rychle pro něj natáhla, hned co získala ztracenou rovnováhu. Uslyšela rychlé oddechování, a když se narovnala s diplomem v ruce, rozhlédla se.
Kousek od ní seděl nádherný obrovský huňatý pes, který vesele vyplazoval jazyk na všechny lidi kolem. Díky překrásné srsti vypadal skoro jako vlk. Nevypadal jako čistokrevný, musel mít v sobě nějaké jiné plemeno, od něhož získal vzhled podobný vlkovi, avšak barvu srsti měl jako německý ovčák.
Darina však takové pocity necítila. Její mysl zaplavil strach.
Bála se psů. Už od útlého dětství. Bála se těchto věrných a vždy veselých tvorů od té doby, co ji jeden velký labrador povalil do bláta, jen tak mimochodem v bílé halence, v té době, kdy se rozdávalo vysvědčení za druhou třídu. Kamarádův "malý pejsek" se na ni vrhnul a chtěl ji jen přivítat, avšak malá holčička neudržela rovnováhu a noha jí na kluzkém povrchu podklouzla. Nejen, že se ušpinila a udělala kolemjdoucím pěkné divadlo, dokonce si při pádu zlomila pravou ruku, což bylo pro děvčátko na začátku hlavních prázdnin hrozné.
Ještě dříve se jí také stal malý incident na výletě ve třech letech. Za zvířaty se hnala jako jiní za sladkostmi a jako puberťáci za wifinou bez hesla. Proto se také vydala za pejskem a bez přemýšlení nad něj zvedla ručku, že ho pohladí. Ten však varovně zavrčel a dívenka polekaně uskočila pryč. V ten den k nim získala respekt. Strach získala až po čtvrtém vysvědčení na škole.
Darin udělala krok vzad. Pes se postavil a začal vrtět ocasem.
"Hodný pejsek, hodný," chtěla uklidnit psa, i když tím spíš uklidňovala sebe. On k ní ale udělal krůček vpřed a vpíjel se do ní psíma očima. Darin zajel do nich pohled, okamžitě ho však stočila jinam. Vzpomněla si na veselí v očích toho černého labradora, který byl před osmi lety ještě odrostlé štěně. Strach v ní ale přetrvával. Věděla, že tenhle pes by ji neporazil.
Vlastně žádnej pomyslela si a zase jí myšlenky utekly k její postavě. Pobrala je v tu chvíli, kdy pejsek udělal další krůček k ní. Všimla si koženého obojku kolem jeho krku a pevného provazu sloužícího jako vodítko, který ho poutal k pouliční lampě.
Bylo na ní vidět, jak se uvolnila, když zjistila, že pes není na volno. A ještě více se jí ulevilo, když se objevila učitelka a zamířila pryč od budovy krajského gymnázia. S úlevou se vzdálila od psa a následovala svou učitelku ulicemi na náměstí, kde se nacházelo knihkupectví. Stále ale měla před očima obrovského psa, stejně jako vzpomínku na zlomenou ruku.
Zacinkal zvonek u vchodu do prodejny, jak o něj zavadily dveře.
"Na kolik to máš korun?"
"Tři sta. A mám ještě nějaké svoje."
"Chceš nějak pomoci s výběrem nebo s představou?" zeptala se ještě učitelka.
Darin zavrtěla hlavou a učitelka s úsměvem odešla, zatímco Darin zamířila k regálům s fantasy literaturou.
Ráda se vždycky doslova zavrtala až po nos do knížek, do jiného světa. Představovala si hrdiny a zamilovávala se do nich. Svět, kde mohla být součástí příběhu, sama sebou. Něco jako sen, který však vždy skončil po dočtení knížky.
Avšak teď ji začala lákat literatura, která už neměla prvky klasického fantasy. Upíři, démoni, padlí andělé. Temnota. Jak se tak ale dívala, zjišťovala, že skoro vše už četla.
Zavrčela. Jak si má něco vybrat, když všechno zná? Došla k pokladně a začala si prohlížet katalog knížek. Učebnice přeskakovala. Encyklopedie také, nechtěla si koupit žádné učení. Když pootočila hlavu, zjistila, že učitelka si prohlíží nějaké dějiny literatury.
Že bych si je přinejhorším koupila? pomyslela si Darin a listovala dál katalogem. Aspoň by měla učitelka radost.
Darin má za třídní učitelku, která má aprobaci na češtinu, anglický jazyk a francouzštinu. Jinými slovy, kdyby to nebyla učitelka, byl by to "jazykový blázen".
Najednou se zarazila. Koutky jí vyjely nahoru.
"Paní?" zeptala se opatrně a zamávala na prodavačku za pultem. Ta se k ní vydala a nasadila úsměv, který v práci musela mít, aby prodala nebo poradila nejlépe.
"Ano?"
Ukázala prstem na jednu knížku. "Najdu ji tady někde?"
Prodavačka si vzala katalog do ruky a prohlížela si obrázek, na který ukazovala. Po chvíli prohlásila: "Tahle knížka teprve vyjde."
Podala Darin zpátky katalog a ta se zadívala na knížku. Na obálce byl jakýsi okřídlený démon, spíše démonka. Ten obrázek ji naprosto uchvátil, proto ji zamrzelo, že ještě nevyšla.
"Vy máte nějakou poukázku? To jde zařídit, že i po době platnosti se může využít," snažila se prodavačka pozvednout náladu.
Jo, to mi nedělá problém, ale já se sem pro ni nedostanu. Překecat mamku nebo taťku je to hlavní. Část své myšlenky vyjádřila i nahlas.
"Pak bych se sem pro ni ale neměla bohužel jak dostat."
Prodavačka se zamyslela.
"Mohla bys nám napsat na tu poukázku adresu a až vyjde, poslali bychom ti ji, poštovné bys zaplatila na dobírku," řekla nakonec a rukou zamávala na svou kolegyni. Ta okamžitě přišla a začaly se domlouvat, jestli by byl plán reálný. Chvíli se polohlasem dohadovaly a Darina mezitím listovala dál katalogem, ale jiná kniha ji nezaujala.
"Slečno?" ozvalo se za několik minut. Darin zvedla hlavu a zadívala se na obě prodavačky.
"Myslíme si, že by to šlo. Pokud nám teď dáte tu poukázku a tady," vytáhla jedna nějaké papíry, "se podepíšete. Jedno dostanete vy, druhé budeme mít my. Smlouva."
Darin se rozzářila a chopila se propisky. Zběžně pohledem přejela to, co podepisuje a pak dole napsala své jméno.
"Ještě napište na tu poukázku bydliště a telefonní číslo," dodala druhá a kývla na zákazníka čekajícího u pokladny s hromadou knih. První mezitím uchopila jednu smlouvu a přečetla si Darinino jméno.
"Darina Lemonová," zamumlala si pro sebe a natáhla ruku po poukázce. "Bude to stačit?"
Darin přikývla, když zkontrolovala cenu knihy a hodnotu poukázky.
"Děkuju," usmála se na prodavačku. "A kdy mi tak přijde?"
"Zítra vyjde, pak pošta, vidím to na týden, max dva. A koupíte si ještě nějakou knížku, slečno?"
Zavrtěla hlavou a rozloučila se. Vydala se ke dveřím, kde čekala na učitelku, která brzy dorazila s bichlí s názvem "Dějiny francouzské literatury".
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 1. března 2013 v 21:05 | Reagovat

Za zvířaty se hnala jako puberťáci za wifinou bez hesla :DDD To mě dostalo :)
Jinak kapitolka pěkná, klidová. Celkem se mi teď hodila, nějaký drámo bych v mém momentálním rozpoložení asi nedala :) Pěkná práce :)

2 Juju Juju | 1. března 2013 v 21:13 | Reagovat

"Kousek od ní seděl nádherný obrovský huňatý pes, který vesele vyplazoval jazyk na všechny lidi kolem." vzpoměla jsem si na Domažlice :D jinak krásný a napínavý :))tak honem další :D

3 Livv Livv | Web | 1. března 2013 v 22:01 | Reagovat

Lucienne - Já radši vždy začínám zvolna, takže odhaduju na první čtyři kapitoly, které budou klidnější. Díky za pochvalu :)
Juju - Áno, koláček :D

4 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 2. března 2013 v 11:28 | Reagovat

Darina mi připomíná mě. Taky v knihkupectví strávím tak dvé hodiny, než si něco vyberu. Babička má členství, tak vždycky má slevu, ale to je jedno. :D
I když psaní ve třetí osobě nemám moc ráda,  v tomhle podání se mi to moc líbí. Darin mi začíná být víc než sympatická...xP

5 detimesice detimesice | Web | 2. března 2013 v 13:34 | Reagovat

Tak tomu se rika TNT!!
(talent ne tlachy) :-)

6 Kassandra (Kass) Kassandra (Kass) | Web | 2. března 2013 v 17:46 | Reagovat

:)) Krásné ,

7 Livv Livv | Web | 2. března 2013 v 19:08 | Reagovat

Scrip - Zkouším, jak mi to ve třetí osobě půjde. Zatím jsem spokojená :D
detimesice - TNT? Díky :)
Kass - Dík :)

8 Ewiline Ewiline | Web | 2. března 2013 v 20:25 | Reagovat

Je to nádherná kapča Livv!! :D Btw je to jen můj pocit - já cítím malér... Ta moje fantazie:D

9 NikaRoovy NikaRoovy | E-mail | Web | 4. dubna 2013 v 17:38 | Reagovat

Darin je mi neuvěřitelně sympatická, ještě víc než předtím! Taky jezdím na olympiády, angličitinu sice nedávám, ale jezdim. Ne že bych se někdy dostala až na kraj, v okresech většinou vždy vypadnu. :D A wow- já se taky bojím psů! Když jsem byla malá, skočil na mě velký černý pes a já se jich děsim. "Pubeťáci za wifinou bez hesla." Dobré přirovnání. :D
Kapitola se ti rozhodně moc povedla, pokud ti to nebude vadit, udělám ti na povídku takový mini banner abych si ho mohla dát mezi oblíbené povídky. :-) Dneska si možná přečtu ještě jednu kapitolu. Jsem zvědavá na tu knížku, mám pocit že na ní něco nebude hrát... :D Ale třeba jen pocit, kdo ví. ;-)

10 Livv Livv | Web | 4. dubna 2013 v 18:05 | Reagovat

[9]: Zjišťuju, že ty a já máme taky něco společného. Taky jezdím na olympiády, teď jsem se po dlouhé době dostala do krajských kol. :D Psů se ale nebojím, taky ale na mě v dětství skočil spolužákův pes a celé triko od bláta :D
Cože? Oblíbená povídka? Páni! Jasně že mi to nevadí :)

11 Abbey Abbey | 1. května 2013 v 20:09 | Reagovat

Ta učitelka je mi nápadně povědomá... :D Že by Teradějová? :DD Každopádně stejně jako Darin si vždycky v knihkupectví říkám že už jsem všechno četla. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama