Prokletí dokonalosti - 1. kapitola

26. února 2013 v 13:35 | Livv |  Prokletí dokonalosti
Ahoj :D
Tak sem dávám první kapitolu z první kapitolové povídky :D
Věnováno všem, co mě málem sežrali, abych to napsala, nejvíce ale Scrip, která mi nadhodila styl názvu :) A Brude, která by mě doopravdy sežrala, kdybych to nepřidala dneska :D
Prosím o názory ;)


Dívala se na sebe do zrcadla. Povzdechla si a odvrátila od něj hlavu.
Proč vypadám tak jak vypadám?
Chtěla být jiná. Štíhlejší. Hezčí.
Rukou si pročísla suché hnědé vlasy a snažila si je upravit tak, aby se sama sobě líbila. Nepodařilo se. Ať je má jak je má, nelíbí se jí to.
Popustila ruce kolem těla. Nakonec od zrcadla poodešla. Hodila přes sebe bundu a do ruky vzala tašku.
"Zlato!" ozvalo se z kuchyně.
Na chodbu vyšla mamka a mávala na svou dceru balíčkem se svačinou na celý den. Došla k ní a vtiskla jí pusu na čelo.
"Mami," snažila se Darin vykroutit. Mamka jí však ještě objala.
"Hodně štěstí."
Poplácala dceru ještě po rameni a podala jí svačinu. Darin ji převzala a zběžně očima přejela obsah.
"Díky," zamumlala a vyrazila ven ze dveří.
Nedávno začalo jaro, brzy začne i kalendářní, a příroda se probudila. Vše vzkvétalo, zvířata si užívala radosti, která jim naplnila žíly novým životem.
Darin se zastavila na autobusové zastávce a čekala na daný autobus, který ji doveze na místo, kde ji bude očekávat učitelka.
Bezděky se rukou dotkla kapsy, aby se ujistila, že má telefon a druhou zajela do bundy. Vytáhla peněženku a začala počítat peníze. Vypadla jí z prstů dvacetikoruna. Sehnula se pro minci k zemi.
"Velryba!"
Roztřásl se jí ret. Nenáviděla, když jí někdo nadával. Ale věděla, že je to pravda, co jí tenhle kluk z vedlejší třídy právě pověděl. Narovnala se a snažila se chovat klidně, naprosto ho ignorovat.
"Velryba nevnímá, jo?" ozvalo se za ní znova posměšně.
Stiskla pevně víčka k sobě. Zafoukal vítr a nahrnul jí vlasy do obličeje.
"Ale no tak, snad se velryba neurazila?"
Prudce se otočila a zpražila dva kluky s batohy na jednom rameni pohledem. Ti propukli ve smích.
"Tak velryba se neurazila," prohodil jen tak mimochodem jeden.
"Ne, neurazila," přitakal druhý. Po chvíli dodal: "Ale nakrkla. Aby nenávistí nepraskla, co?" Oba dva se znova rozesmáli.
Vyrazila k nim. Kamarádi se na sebe podívali s předstíraným děsem v očích.
"Ona je rozzuřená," řekl druhý chlapec naoko udiveně.
Nejradši by jim jednu vrazila. Avšak tím by si nijak nepomohla. Kdyby na ně vyjela, splnila by tím účel jejich provokování. A to nechtěla dopustit! Už jen to, že se nechala vytočit, ji dost štvalo. Věděla, že kdyby se jen usmála a řekla něco, co by je totálně odrovnalo, měla by vyhráno. Ale ne, ona taková nedokáže být. Jak moc by chtěla být! A bylo by to mnohem jednodušší, kdyby jeden z nich nebyl tak hezký…
"Neměli byste už být dávno ve škole?" procedila nakonec naštvaně skrze zuby. Uslyšela pískot brzd autobusu, na který čekala.
Jeden z nich zamrkal. "Asi jsme na to trochu pozapomněli. A ty tam snad nemáš být, prasničko?"
Kdyby se teď okamžitě otočila a šla přímo do autobusu. To přesně chtěla udělat. Chtěla klidně odejít.
"Ne, já ne," pronesla tiše s třesoucím se hlasem. Na oslovení velrybo si už zvykla. Prasničko, sice ve zdrobnělině, ale přímo do očí, ji dostalo. Chtěla dodat "vy paka" nebo něco podobného. Cítila, že se jí do očí tlačí slzy. Otočila se na patě a svírajíc v dlani křečovitě dvacetikorunu nastoupila jako poslední do autobusu. Vykoktala místo a podala řidiči dvacet korun. Pak ani nepočkala na lístek a pokračovala do nitra autobusu.
"Slečno, to nestačí," ozvalo se z úst řidiče.
Pootočila na něj hlavu a zaháněla slzy. Držel v ruce její minci a jízdenku. Vrátila se a přejela cenu lístku očima. Pak začala hledat v peněžence a podala mu další dvacetikorunu a šest korun. Řidič pokýval souhlasně hlavou a ona konečně pokračovala najít místo k sezení.
Uviděla u zadních sedaček mávající ruku. Vydala se k ní a poznala kamarádku ze základky, která se rozhodla jít na obchodní školu, ne na gymnázium, ta se však nacházela ve vedlejším městě.
"Ahoj Sendy," pousmála se nuceně Darina na kamarádku a sedla si vedle ní na sedačku, když z ní sundala kamarádka svůj školní batoh.
"Ahoj, ahoj." Sandra byla vždycky energická a měla pokaždé na základní škole slova proti Darininým anti-obdivovatelům. I když sama Sandra nechápala, co jim na ní vadí. Sandra přejela Darin pohledem.
"Co se stalo?" zeptala se tiše, protože poznala na Darin, že něco není v pořádku.
Darin pokývala smutně hlavou. "Pamatuješ ze třídy na Darka?" Nečekala na Sandřino kývnutí. "Víš, jak mi řekl?"
Sandra mlčela.
"Prasničko…"
Sandra tiše zalapala po dechu. "Ale ty vůbec nejsi tlustá!" vyjekla trochu hlasitěji, než bylo nutné. Spolusedící přes uličku se na ni udiveně podívali, pak se zase věnovali pohledu z oken.
Sandra se ztišila. "Ne, nejsi." A měla pravdu. Darin sice byla trochu při těle, ale nebyla tlustá. Většinou jí sice kluci nadávali. Ale jen kluci. Prostě byla holka krev a mlíko. Avšak jak se dobře učila, byla terčem nadávek kluků, jako je Darek a jeho kámoš, kteří sotva gymplem i v prvním ročníku prolézali.
Darin se na kamarádku podívala. Bylo vidět, že ji nové oslovení hodně vzalo. Nepřítomně začala namotávat pramínek vlasů na pravý ukazováček a zadívala se ven z okna. Kolem pomalu začínaly mizet městské domky a objevovalo se čím dál více stromů. Nakonec autobus vyjel z města. Silnici ze všech stran obklopovala pole, na kterých postupně vykvétaly žluté květy řepky olejky.
"Darin, vnímáš mě?"
Přetočila pohled na Sandru. "Ehm, co jsi říkala?" Nechtěla jí odpovídat na otázku, že není tlustá. Nebude se s ní hádat.
Sandra protočila oči. "Ptala jsem se, kam jedeš. Nebo jsi jen tak z ničeho nic přestoupila na obchodku?"
"Jo tohle," snažila se Darin pousmát. "Olympiáda z angličtiny."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Scriptie*13* Scriptie*13* | 26. února 2013 v 16:52 | Reagovat

Wau!!! Věděla jsem, že dobře píšeš, ale toto? To bylo naprosto skvělý. Rychlé další, prosím.
S tím názvem... To sis spíš vymyslela sama, ale stejnak dík. :-)

2 Brude Brude | 27. února 2013 v 14:55 | Reagovat

Jůůů.. Tak si na tobě asi nepochutnám.. :D Už se těším na další kapitolky ^^ *uculí se a sklidí příbor zpátky do příborníku*

3 Juju Juju | 27. února 2013 v 15:21 | Reagovat

Sandra a Darin mi v pár částech někoho připomíná :D je to krásný..tak honem další  :))

4 Ewiline Ewiline | Web | 27. února 2013 v 18:27 | Reagovat

Je to úžasný!! Už se strašně moc těším na další díl :D Doufám že ho sem dáš brzo... :*

5 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 27. února 2013 v 18:46 | Reagovat

Páni, to je parádní!! Nemůžu se dočkat pokráčka :) Dáš mi kdyžtak vědět na blog, až ho přidáš??? :*

6 Livv Livv | Web | 27. února 2013 v 18:50 | Reagovat

Takový reakce :D
Strašně děkuju za všechny názory! :) :*
Luc, klíďo píďo :)

7 Clarush* Clarush* | Web | 2. března 2013 v 13:01 | Reagovat

Jsem nová čtenářka! :))

8 NikaRoovy NikaRoovy | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 18:10 | Reagovat

No páni. Začíná to skvěle. Co říct? Kluci jsou prostě idioti, s tím svět nic nenadělá... Z takových lidí si je nejlepší nic nedělat, úsměv nebo ignorace je většinou postačující... no. Darin je mi sympatická, má hodně málo sebevědomí, ale vím, že je to účel. Jsem zvědavá na její nové já až tam bude. I Sandra vypadá dobře, působí na mě jako milá holka a skvělá kamarádka.
A ty? Ty píšeš skutečně moc hezky, určitě si brzy přečtu pokračování. ;-)

9 Livv Livv | Web | 4. dubna 2013 v 13:25 | Reagovat

[8]: Ani nevíš, jak si tohoto cením. Vím, že jsi hodně zkušená ve psaní, proto mě tvůj komentář hodně těší :) Doufám tedy, že tě pokračování nezklame ;)

10 Abbey Abbey | 1. května 2013 v 19:51 | Reagovat

Juuu Viol! Super začátek... úplně mě nalákal na další kapitolky. :)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama